Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Veltrusy: když je řeka zámku osudem
Když rozvodněné řeky zaplavily v srpnu 2002 většinu území Čech, pořádně zamotaly hlavy i památkářům. Zdaleka nejpostiženější památkou se stal téměř 300 ha velký areál zámku Veltrusy, zaplavený Vltavou až do výše 3,5 m.
11. srpna 2002 začala hladina Vltavy pod Prahou rychle stoupat. Zaplavila dvě ze tří přístupových cest do zámku, a protože bylo jasné, že se situace ještě zhorší, byl zámecký park pro veřejnost uzavřen. Tehdejší kastelánka Eva Hájková rychle organizovala záchranné práce: nájemníci byli evakuováni, mobiliář rychle přesunout do panského patra jak jen to možnosti dovolovaly.
O dva dny později už vzaly události rychlý spád – voda protrhla 500m úsek vltavské hráze a zaplavila část parku v podobě říční laguny. Parkem se hnala proudící voda a stále se přibližovala k samotnému zámku. Pod hladinou začaly mizet některé romantické pavilonky. Do toho všeho chodily zprávy o aktuálním rozvodnění Berounky, které dávaly jen ty nejhorší vyhlídky. V dalších dnech už byli tři odvážní zaměstnanci správy zámku uvězněni v prvním patře.
Když voda začala opadávat, bylo možné počítat první škody. Vltava toho hodně přinesla: kromě nánosů štěrku a písku třeba i sedačky z pražských tramvají nebo sudy z neratovické Spolany s neurčeným obsahem. Narušena byla statika budov, zničena část zámecké techniky a vybavení dílen. V parku padlo téměř dva tisíce stromů a další vinou povodně odumírají do současnosti. Škoda byla v prvních chvílích vyčíslena na 250 mil. Kč, v dalších letech se však objevila řada dalších poškození, zaviněných povodní.
Jak naplánovat památku
V zoufalé situaci bezprostředně po povodni pomohla armáda a profesionální i dobrovolní hasiči. Podařilo se odvézt naplaveniny, zavézt vzniklou lagunu a odstranit polomy. Dále bylo potřeba vysušit a staticky zajistit budovy, jichž část byla vystavěna z nepálených cihel. Ve Veltrusech začal pracovat odborný tým zahrnující geodety, statiky, architekty, historiky umění a další profese. Tento tým pracuje dodnes. Byla připravena koncepce celého rehabilitace areálu, začalo se s nejrůznějšími průzkumy a přesným zaměřením jednotlivých staveb, sledovalo se chování trhlin a statické poruchy.
Při této přípravě začalo být všem zúčastněným jasné, že s obnovou areálu by mělo být spojeno i nové využití. Strategická poloha památky, která leží pouhých 30 km za Prahou a nachází se v blízkosti dálnice Praha-Drážďany i její mimořádný kulturní potenciál předurčuje Veltrusy jako cíl rodinných výletů i organizovaných zájezdů cestovních kanceláří. Zámek by se pak mohl zařadit po bok památek, jako je Karlštejn, Konopiště nebo Nelahozeves.
Základem koncepce je hlavní zámecká budova s bohatě vybavenou expozicí věnovanou rodu Chotků. Této hlavní trase by měla sekundovat spíše galerijní expozice v severozápadním křídle zámku, dále prohlídky zámecké zahrady a skleníků a také jedinečná cykloprohlídka, kdy si návštěvníci na kolech v doprovodu průvodce mohou prohlédnout jinak zamčené a nepřístupné pavilony rozmístěné v celém areálu. Návštěvníci si budou moci také vyzkoušet pěstování historických plodin, k vidění budou hospodářská zvířata. Počítá se i s velkou restaurací a několika apartmány, zejména pro ubytování svatebčanů.
Doprava po areálu bude možná na kolech, na koních nebo po vodním kanálu na lodičkách. Takto bude možné projet zámeckou oborou s chovem daňků, zastavit se pod Pavilonem přátel zahrad a venkova nebo objevit tajemství Egyptského kabinetu hlídané Sfingou.
Schola naturalis
Veltruský zámek se stane i výukovým zázemím. Pro tento účel se Národní památkový ústav uchází o evropské finance z Integrovaného operačního programu. V rámci projektu vznikne zázemí pro blokovou výuku krajinného inženýrství i pro další kurzy. Součástí plánu je také kulturně-ekologické vzdělávací centrum, které by mělo poskytovat speciální výukové programy pro základní a střední školy.
K výuce bude pochopitelně sloužit celý areál, který je součástí systému Natura 2000 – hnízdí tu vzácné druhy ptactva, vyskytují se tu přísně chránění brouci. Areál je také živou učebnicí architektury či dějin umění. Vzdělaní Chotkové dokonce pojmenovali části parku po různých geografických oblastech (Egypt, Turecko, Holandsko) a tak tu mohou frekventanti kurzů pozorovat i typické rostliny či stavby pro různé země světa.
Ukázkově je připravována i rekonstrukce budov – při ní budou v co největší míře využity obnovitelné zdroje. Hlavní budova bude z části vytápěna pomocí tepelných čerpadel, bude osazeno několik solárních panelů, využití pro vytápění najde štěpka a v areálu vznikne kompostárna.
Přijeďte už nyní
Plánovaná obnova si vyžádá částku přes 600 mil. Kč a potrvá zřejmě ještě dalších deset let. Přesto je mnoho důvodů, proč se do Veltrus vypravit již nyní. Hlavní zámecká budova je sice pro veřejnost zavřena, můžete si však prohlédnout zčásti zrekonstruované historické skleníky s funkčním systémem kanálového vytápění a množstvím historických kultivarů rostlin. K návštěvě lákají i sezónní výstavy v opraveném špýcharu – letos je tu několik desítek historických kočárků ze soukromé sbírky.
Přijedete-li do Veltrus na kolech, budete mít možnost projížďky po přírodních i architektonických zajímavostech areálu. Uvidíte Laudonův pavilon, původně stavidlo na vodním kanálu, s čerstvě restaurovanou vnitřní výmalbou. Projedete se lužním lesem, několikrát překřížíte vodní kanál, minete několik zajímavých staveb, až se dostanete k snad nejzajímavějšímu místu celého areálu – Egyptskému kabinetu.
Ten byl postaven podle vyobrazení v knize La Description de l'Egypte, kterou sepsali Napoleonovi badatelé po jeho egyptském tažení. Napoleon nechal vyrobit jen několik kusů exkluzivního bohatě vypraveného vydání tohoto pětisvazkového díla, přičemž Chotkové se stali majiteli jednoho výtisku (dnes na zámku Kačina). Kabinet ve svých útrobách skrývá tajemství – to ale musíte objevit sami.
Okrasný statek (ferme ornée)
Barokní veltruský zámek nechal vystavět jako své reprezentační sídlo Václav Antonín Chotek, když po roce 1723 získal hraběcí titul a řadu státních funkcí. Zámecké hospodářství bylo tehdy vymezeno prostorem ostrova mezi říčními rameny Vltavy. Jak význam rodu Chotků stoupal, stoupaly také nároky na reprezentaci. Velikost zámeckých budov byla rozšířena, byl vybudován rozsáhlý francouzský park.
K závažné změně došlo po dvou povodních na počátku 18. století, kdy byl park vážně poničen, a jedno z říčních ramen vyschlo. Jan Rudolf Chotek proto nechal kanál uměle zavodnit. Barokní park nebyl obnoven, místo toho budoval Jan Rudolf moderní anglický park podle teoretických východisek Ch. L. Hirschfelda. Součástí parku se stalo koryto umělého vodního kanálu, kde se panstvo mohlo projíždět na lodičkách, k zábavě a odpočinku sloužila řada romantických staveb. V parku bylo možné spatřit lužní les, oboru, ale také 100 hektarů polí, pastvin a sadů, jež byly základem koncepce tzv. okrasného statku, jakožto nejdokonalejší krajinářské úpravy, která poskytuje nejen potěšení, ale i užitek. Součástí okrasné koncepce se tak stala i lidská práce, stáda hospodářských zvířat, snopy obilí nebo třeba seno svážené na žebřiňácích.
Restaurování vzácných tapet
Jednou z lahůdek, které na budoucí návštěvníky zámku čekají, jsou unikátní celoplošné hedvábné tapety s rozmanitým malovaným či vytkávaným dekorem, importované kolem poloviny 18. století z Paříže a Janova. Spolu s malovanými čínskými tapetami, které se na Veltrusech rovněž dochovaly, patří k nejstarším tapetám na šlechtických sídlech u nás.
I tapety však byly poškozeny povodní – voda k nim vyvzlínala přestože byly umístěny na stěnách pokojů panského (prvního) patra. Restaurátorský zásah byl proveden přesto, že už při předchozím restaurování v 60. a 80. letech 20. století bylo konstatováno, že další zásah tapety nepřežijí. Ošetřit a zapravit degradované lepy, rozpadající se hedvábné tkaniny, rozrušené barevné vrstvy maleb a popraskané papírové podložky bylo možné jen díky novým materiálům a technologiím.
Pruhy očištěných hedvábných tapet byly po ošetření malby i podkladového plátna překryty jemnou průhlednou tkaninou – tenkou vrstvičkou francouzské krepelíny. Dále byly přichyceny tylózou rozpuštěnou ve vodním roztoku tak, aby krepelína přilnula k tapetě pouze v místech bez malovaného vzoru. Díky tomu je zásah možné případně odstranit. Nakonec byla krepelína zažehlena při teplotě 60°.
Náklady na rekonstrukci
Dosud bylo od ničivé povodně v roce 2002 ve veltruském areálu proinvestováno více než 50 mil. Kč. Velkou část nákladů tvoří přípravné a projektové práce, řadě míst se však už podařilo navrátit původní podobu. V parku proběhla rozsáhlá rekultivace ploch, opraven byl Laudonův pavilon, Dórský chrám, Egyptský kabinet, hlavní brána do areálu, budova špýcharu, mostky přes vodní kanál a jeden z historických skleníků. Průběžně probíhá restaurování mobiliáře, zahájena byla oprava hlavní zámecké budovy a velkých skleníků. Pro dokončení všech naplánovaných akcí obnovy je však zapotřebí ještě více než půl miliardy korun.
